
Mám pocit jako bych měla dvě duše a každá měla jinou náladu. Štve mě to. Chci se vypsat za špatných pocitů asi je to hrozně egoistický, ale uklidňující. Nechci chodit k psychoušovi bojím se bojím se lidí. Co stím? Nic. Přemýšlím co trápí mou lásku. A trápí to i mě. Nejhorší je že nevím přesně co ale tuším to. Teďka zas dobrá nálada asi se z toho zcvoknu. Ani nevím kdo jsem už jsem to tušila ale zase se strácím v těch pocitech co mě pohlcujou. Někdy prostě nevím co chci. Uáááááá...


Přesně takhle to taky citím.Taky nechci chodit psychoušovi ale chodím kvůli lékům.Bojim se též někdy lidí že bych nejradši šla do ústraní hodně taky lidí se mi nelíbí atd...