Bílý prášek 7-8

30. května 2013 v 18:38 | Víla Dvounůžka |  Povídky světa snů
VII.
Celí den o tom přemýšlela nakonec se rozhodla že si dá bílý prášek projde se po městě a podle toho kolik lidí bude před klubem podle toho se rozhodne.
A tak teda v noci vyrazila do města plného lidí a bytostí které člověk raději neidentifikuje a nezamýšlí se nad tím z čeho ta bytost je.
Došla až na okraj města kde se nácházela vysoká budova kruhového tvaru a na stěnách blikaly barevné proužky. U dveří byl hlouček lidí jejího věku kteří ale uznávali uplně jiný styl oblékání než ona a se zaujetím si jí prohlíželi když vcházela do klubu.

Odešla k baru obědnala si vodu doní si nasypala bílí prášek počkala až se rozpustí napila se a čekala na extázi a na úžasn štěstí které pak přišlo. Bylo to užasné všichni okolo byli úžasní mohla pít co chtěla dělala věci které by jinak nedělala začala vidět motýli obřích rozměrů kteří se kolem ní vznášeli a kluci který jí obdivovali.

NAJEDNOU TO VŠECHNO SKONČILO a ona se probudila na ulici s nějakým mužem. A začala zvracet.

VIII.
TAK TO POKRAČOVALO DALŠÍCH 10 LET. SAMOZDŘEJMĚ ŽE UŽ BYLA NA SVÉ PLANETĚ ZEMI. A jednoho dne se rozhodla stím něco dělat. A tak v zapadlích ulicích velkoměsta plného smogu a šedi nalezla bílou budovu ve které se nacházela poradna pro drogové zavyslé.

S pocitem že se napraví a bude vše jako dřív. Vešla suveréně do kanceláře poradny. Tam jí přivítal muž v bílém s úsměvem na tváři. "ano a je tu další drogově závyslí který si za to může sám... Myslíte si že vám pomůžu? tak to se milíte."

Zaraženě se na něj Prdďírka podívala když začal kamsi telefonovat "Jak to myslíte?"

"Ale myslím to tak" Popadl jí za ruku a odtáhl na chodbu. "že tady zůstanete" a zamkl za sebou dveře. ˇPrdďírka vykulila oči a začala se dveřmi lomcovat. TO SNAD NEMYSLÍ TE VÁŽNĚ PUSTE MĚ POKUT VÍM JE TO DOBROVOLNÉ CO TO DĚLÁTE?!¨

"Nedělám vůbec nic jen se uklidněte bude te se tu pěkně učit nebo jen tak ležet na svém lůžku v rostliném stavu to se ještě uvidí co ukáží testy." řekl doktor a pelkně se zašklebyl.

Najednou prosti Prdďírce začali přicházet silní svalnatí muže svazalí a odvedli kamsi do pokoje ve kterém bylo všechno bílé a k zbláznění nudné...

A byla tam dokud nezemřela...
Smrt je jediné vysvobození. Je to jediný konec všeho...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti můj blog?

Ano 60.4% (29)
Ne 39.6% (19)

Komentáře

1 chemical_angel chemical_angel | Web | 31. května 2013 v 13:59 | Reagovat

to je veľmi zaujímava povideka.musim sapriznať že ma celkom zaujala :)  aj táto časť jeuplne parádna :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama