close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Květen 2013

Hlava mrtvoly

7. května 2013 v 20:33 | Vypsychlá kočka |  Nočník
Opřená hlava o stůl. Zatažené okno před realitou hnijích mrtvol skutečnosti. Proužek na těle rána na duši. Styk s plyšovím medvídkem. Plyš která se mění v trny které bolí uvnitř těla. Pero krví z něho píše. Mánie po štěstí, vytřeštěnost a skákání na stole na které leží mrtvola. Bláznivost sebe sama. Barevná duha uprostřed tmy. Hvězda která tě poblázní a chce pro ní člověk třeštit a vyvádět jak malej. Všichni si myslí že jsi sjtetá a to máš jen radost ze života. Létající barevní motýlci naznačují naivní štěstí mě pohlcuje. Deštník uprostřed mísnoti na které padají kapky deště nebo spíše vody z flašky. Venku se honí šedé mraky.Láhev vody která stojí a čeká co sní? Květy odkvetou a už nebudou. Mít v sobě dva poli je utrpení sem optimistická nebo pesimistická? Odpustě mi otázky nerozvážné bláznivé holky. Knížka se dočetla. Jste jako den a noc. Někdo je noc a někdo zase den. Ale hnijící mrtvola je pořád mrtvola. I z bohatého zbyde mrtvola. Ne nic nadpozemského. Jen tělo ve kterém jsou vnitřnosti a mozek který dříve přemýšlel. Ale už je to jen tělo ležící na stole nebo v hrobě dlouhé roky.. Nebo jen popel...

Čas plyne stále rychleji

7. května 2013 v 16:02 | Vypsychlá kočka |  Téma
Jak komu a jak? Někdy zdouhavě se vleče jako vlečka smradlavého hnoje. Postavi se pohybují. Mrtvoli tlejí. Křesťani klejí. Jsme jako v kleci svého času. Nikdo jiný necítí čas toho druhého. Pouze vidí jak sesichá a jak se mu na tváři utváří vrásky. Čas ubíhá a nitky života se trhají.


Karty tamty..

6. května 2013 v 18:30 | Vypsychlá kočka |  Nočník
Nicota v myšlenkách a samota kolem. Obklopuje moje fyzično jiná dimenze je ukrytá v duši. Přemýšliví dospělí člověk takové problémy nemá. A když tak je ukrývá v sobě. Špatná zkušenost je trýzní v jejich srdcích. A pak si to vílivaj na svích dětech. To dusí mojí duši. Jako když mi někdo iněkční stříkačkou pícha jed pomsty a nenávisti k lidem. Je člověk který má rád stejné věcci, ale nerozumí mi je na to moc hrdá aby se bavila s nickou. Chtěla bych kámošku. Duše se mi sype jako korálky zem.

Vlak mága

6. května 2013 v 18:08 | Vypsychlá kočka |  Básničky

4.kapitola

6. května 2013 v 17:35 | Vypsychlá kočka |  Podivná existence

Denník podivné existence 4.

Najednou mě kdosi popadl jeden s tšch cvoků kterému se asi něchtělo střílet bylo to nepříjemný odřel jsem si kolena o spodní rám dvěří u auta. Spoutal mě k nám nastoupili další 3 cvoci kteří nevím proč stahují krávy a pak dojí jejich mléko. Auto nastartoval řidič který mě přivázal mířil ven z města. Jeli jsme asi hodinu až jsme narazili na vesnici na kopci. Kolem které se nacházeli lesi.
Vesnice vypadala ponuře a opuštěně zastavili jsme na návsi. Na které stál sto let starý strom který důležitě se tyčil vzhůru nad domy a nad kopec. Bylo o něj opřené kolo o starý dub. Člověk pokut to byl ještě člověk ze zadního sedala zamnou vystoupil a odpotal mě. Nakrčil na mě ten svůj křiví úsměv a začal si po zpěvat na čele mu stékal pot. Vytáhl mě surově z auta div jsem neupadl na zem. Držel mě pevně za zápěstí abych mu neutekl. Postavil mě na nohy flusnul na zem stčil mi kolo do ruky a řekl "Tady máš šanci se zachránit projeť les na kole a pustí me tě." Kívl jsem mu na to a doufal že se zachráním. Ostatní kumpáni se jen smáli a jeden z nich nasával samohonku.
Popadl jsem kolo a jen jsem viděl nejlepší příležitos ujet když všichni začali nasávat a popíjet. Slunce vstávalo a už bylo docela dobře vidět ale netušil jsem že ta cesta bude tak strmá a tak sem se lekl a začal brzdit. Po chvíli brždění jsem se ocitl v lese. Vlese byla o něco větší tma a stromy vrhali na zem stíny listí se jen tak ledabile povalovalo na lesní cestě po které jsem jel. Jel jsem hlouběji a hlouběji. Roští škrábalo mojí kůžia kůže pálila jako čert už jsem si připadal v bezpečné vzdálenosti od těch divných lidí.
A tak jsem začal zpomalovat. Sice to kolo moc pohodlné nebylo ale bylo to příjemnější než být připoután v autě. Velkýmy chlapy typu gorila.

Meduňka lékařská (Melissa officinalis)

6. května 2013 v 16:59 | Vypsychlá kočka |  Herbář
Lidově: citronelka, matečník, medovka, medunice, rojovník, včelník aj. Vytrvalá bylina s výraznou citrónovou vůní.
Sběr: Lístky před rozkvětem, celá nakvétající nať v červnu a v červenci. Suší se ve stínu, pokut možno rychle.
Účinky:
1. Podporuje trávení, stymuluje žlučníka a játra

EGO

5. května 2013 v 21:52 | Vypsychlá kočka |  Nočník
Mám pocit jako bych měla dvě duše a každá měla jinou náladu. Štve mě to. Chci se vypsat za špatných pocitů asi je to hrozně egoistický, ale uklidňující. Nechci chodit k psychoušovi bojím se bojím se lidí. Co stím? Nic. Přemýšlím co trápí mou lásku. A trápí to i mě. Nejhorší je že nevím přesně co ale tuším to. Teďka zas dobrá nálada asi se z toho zcvoknu. Ani nevím kdo jsem už jsem to tušila ale zase se strácím v těch pocitech co mě pohlcujou. Někdy prostě nevím co chci. Uáááááá...

Zmrzlina zmrazila mojí duši...

3. května 2013 v 19:41 | Vypsychlá kočka |  Nočník
Nevím co psát asi sem moc jedla. Je mi moc smutno něco bych nakreslila ale nevím co řekněte co mám kreslit? Nebo si číst? Mám prý přiblblí keci a snažím se někoho provokovat. Sem prý jak stará bába. Je mi tak mizerně a to sem před chvílí byla štastná. Všechno mě štve a nikdo se semnou nebaví. JSEM TEN NEJVĚTŠÍ DEBIL!!!!!! Na světě. Spánek osvěžil. Ale jsem bez nálady. Dnes naplňuji prázdnou duši jídlem. Je pátek a můžu si to dovolit. Temnota po mě svíjí chapadla. Nechci se utápět v těchto myšlenkách a náladách. Cestuji tím do nicoty své duše. Která se pak pomalu strácí v ignoraci a nenávisti.

Modrá je dobrá

2. května 2013 v 20:50 | Vypsychlá kočka |  Hair