6 - pán bílého zámku

30. ledna 2013 v 10:05 |  Pán bílého zámku
Pán zámku se netvářil moc nadšeně políbil jí a zeptal se jí znova na její ctěnné jméno. "řeknu vám to jméno odpověděla když semnou bude te spát v postýlce" usmál se naní a pohladil jí po tvářích. "jak si přeješ drahá ale pak budeš muset něco udělat pro mě"

"dobrá řekla ale když tu jsme tak si mě vůbec nevšímáta a bloumáte ve svích snech. Myslím že šanci nemám pro vás něco udělat." zamračil "se jak tohle myslíte, jak se opovažuje te semnou takle mluvit"

Okolní služky to nejspíš slyšeli a jedna vlezla dovnitř a smála se "já jsem to tušila, pane mi patříme k sobě" to mě tak dopálilo. Že jsem vstala a utekla do nicoty kolem zámku než se tam vracet to radši nebýt.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama