Leden 2013


6 - pán bílého zámku

30. ledna 2013 v 10:05 Pán bílého zámku
Pán zámku se netvářil moc nadšeně políbil jí a zeptal se jí znova na její ctěnné jméno. "řeknu vám to jméno odpověděla když semnou bude te spát v postýlce" usmál se naní a pohladil jí po tvářích. "jak si přeješ drahá ale pak budeš muset něco udělat pro mě"

"dobrá řekla ale když tu jsme tak si mě vůbec nevšímáta a bloumáte ve svích snech. Myslím že šanci nemám pro vás něco udělat." zamračil "se jak tohle myslíte, jak se opovažuje te semnou takle mluvit"

Okolní služky to nejspíš slyšeli a jedna vlezla dovnitř a smála se "já jsem to tušila, pane mi patříme k sobě" to mě tak dopálilo. Že jsem vstala a utekla do nicoty kolem zámku než se tam vracet to radši nebýt.


5-pán bílého zámku

4. ledna 2013 v 18:21 Pán bílého zámku
Další den mě zas poslal do studny. Po cestičce jsem zas narazila na místo kde jsem byla předtím ten muž už byl doma svítilo se uvnitř nějakou svíčkou nebo něčím podobným.
Zaklepala on jí pustil dál raději se jí na nic neptal nechtěl vyzvídat.
"Nevím jestli vám můžu říct kdo jsem, proto vám to radši neřeknu a spíše povídejte vy. Jediné co můžu říct že jsem z jiného světa a nemám tady prakticky co dělat"
Chvilku se zamyslel nevěděl co na to říct tak raději mlčel. " nechcete si dát večeři" zaváhala ale pak souhlasila najedli se spokojeně si sedli a dívali se na sebe. Nevěděl co jí má říct. " Já se jmenuji Viktor, a žiji zde od té doby co jsem odešel od mé rodiny"
"Máš hezké jméno" odpověděla. "No a jak se jmenuješ ty zeptal se jí"
"to nemůžu říci" odpověděla,
"proč ne?"
"protože to není u nás zvykem je to velice intimní věc"
"aha, to je divný zvyk"
Odkať sakra je doufám že na mě nekuje nějakou pakárnu holka jedna a kdo ví jestli je to vůbec holka pomyslel si.
Venku se už začalo rozednívat a tak zas odešla do lesa.


4-pán bílého zámku

1. ledna 2013 v 23:10 Pán bílého zámku
" Přesvědčila jsi mě tak pojď pojď ať neumřeš hlady"
Vešla k němu do srubu. Sedla si ke stolku a čekala. Na stůl jí připravil jaké si pečivo, marmeládu, med a nějaké maso. Když na stůl položil džbán s vodou posadil se k ní a pozoroval jí.

Když si toho při jídle všimla zarazila se " proč na mě tak čučíte?" odvrátil pohled. "dlouho jsem neviděl takovou hle bytost".
Dojedla zvedla se že půjde měla pocit že se asi za-chvilku vrátí tam odkud jste přišla.
"Kam by jste chodila vždyť jste se teprve najedla"
"Musím odejít nemůžu vám to říct, možná časem až se příště potkáme."
Zachmuřil se "dobře jak myslíte".
Rychle odešla jen co byla z dohledu cítila jako by mizela a letěla kamsi nahoru až se objevila u studny. " už jsem tě zde čekal tak jaké to bylo?"

Velice vzrušující svět který neznám odpověděla.
Popadl jí za ruku a odvedl do pokoje musím mi to povědět kam jsi se dostala a co se tam dělo. Všechno mu pověděla a pak se ho zeptala jestli jí už řekne jak se jmenuje. Nechtěl byl z toho nervozní a radši usnul.